Haleluja! Tak jsem se právě dozvěděla, že jsem uspěla v zápočtové
písemce z angličtiny - postrachu všech studentů nefilologů! Teď mám
otevřené dveře k ústní zkoušce, tak abych se začala učit reálie Ameriky a
Velké Británie :o) Ale jsem za to vděčná jen a jen Bohu, protože to
byla Jeho milost, která mi pomohla ten test napsat. Já jsem se sice
poctivě učila po nocích a když malá dovolila, tak i přes den, ale i tak
jsem nestihla ani zdaleka vše, co jsem stihnout potřebovala. Pán Bůh se
ale přiznal k mé snaze a pomohl mi! Tuto středu je totiž poslední
vypsaný termín písemky a pochybuji, že bych byla schopná se naučit a jet
tam. Není to poprvé, co mi Pán Bůh v mém studiu pomohl. Vlastně už
přijímačky udělal de facto "za mne", protože jsem den před tím měla
silný žlučníkový záchvat a musela jsem přemlouvat doktory, aby mě
neoperovali, že musím jet na zkoušky. Bylo mi samozřejmě moc špatně,
byla jsem na piškotech, rohlících a hořkém čaji a nějak mi ten den bylo
úplně jedno, jestli ty zkoušky udělám, nebo ne. A udělala jsem je. No, a
pak spousta dalších zkoušek, či zápočtů, na které jsem jela s tím, že
je nemám šanci udělat, ačkoli jsem se učila jak blázen. Takhle mě Pán
provedl postupně všema ročníkama, během kterých jsem třikrát změnila
zaměstnání, vdala se, přestěhovala, otěhotněla a povila dcerušku, a tak
věřím, že mi dá sílu ten "běh dokončit" a zvítězit (a během toho si
třeba ještě splnit touhu zpívat v nějakém větším souboru :o).
Překrásné a slavné je dílo Stvořitele, jeho spravedlnost trvá na věky.
Žalm 111,3